Oficiální stránka s leaknutými dokumenty politické strany AfD nabízí jednak AI sumarizaci „nejzajímavějších“ kousků z datasetu, jednak veřejně dostupný link na torrent se všemi dokumenty. Lze předpokládat, že důkladná investigativa novinářů a veřejnosti s postupem času odhalí více detailů obsahu tohoto datasetu. Již teď je ovšem známo, že se v něm nachází obrovské množství explicitního antisemitismu, rasismu, xenofobie a adorace nacistické strany. Dále se v datasetu nachází i mnoho transakčních dokumentů, které by mohly přiblížit financování této politické strany.

Myslím si, že vzhledem k otevřenému oslavování této politické strany českou krajně pravicovou scénou (např. politickou stranou Svobodní) je tato zpráva velmi relevantní i pro Českou republiku. Mimoto se strana angažuje i v tzv. iniciativě Save Europe Act, která se v ČR začíná postupně etablovat. I při dnešní každodenní procházce Brnem jsem si znenadání začal všímat, že se na mnoha místech objevují nálepky propagující re-emigraci (a jsou nejspíš spojené s iniciativou Save Europe Act).

Předpokládám, že o ideologii AfD již má většina lidí jasno a tím pádem pro ně obsah tohoto leaku není dvakrát překvapivý. Přesto se nyní objevily dokumenty, které fašistickou ideologii AfD „potvrzují“ a tím pádem dávají (či by měly dávat) ospravedlnění pro potenciální právní zásah proti její propagaci na českém území. Ne, že bych byl tak naivní a věřil tomu, že se tato kauza bude na české politické scéně a v právním zřízení jakkoliv řešit, ale KÉŽ BY tomu tak bylo!

Budu moc rád, když mi k této „kauze“ napíšete svůj názor. Je pro vás překvapivé zjištění, že ve své soukromé korespondenci AfD rutinně odkazuje na NSDAP, jíž „politický program“ hrdě oslavuje?

agent_transfer_angry

Nevím jak vy, ale guláš v rohlíku vidím poprvé.

…slavnostně ohlašujeme, že máme datum kdy se konečně probudíte v popelnici. Kocovina jak kráva, tvoje nevěsta Blanka v prdeli a ty jseš Jiří Kára. 

Každej ve městě má jinou verzi toho, co se s ní stalo, plete se, nebo vám chce jen něco prodat… vopilí filozofové, konspirátoři, kšeftaři a ani jeden člověk, kterýmu se dá věřit…

Takže se musíte probít Prahou z roku 2000 od žižkovskejch pajzlů po špinavý fabriky, Vítkov, Holešky, Florenc, a sejmout bosse, kterej šéfuje každý čtvrti…

žádný bouchačky, jen flašky, páčidlo, autobaterie a samozřejmě pohráblo… lékárničky žádný, zdraví se doplňuje cígama, a pivo dělá to, co pivo… hlavně že máš pivo… 

Nepřátelé jsou skutečný lidi z pražskýho undergroundu natočený na green screenu jako FMV sprity, zbraně sme vyrobili dovopravdy a taky natočili, Praha je nafocená a ručně přestylizovaná do přelomu milénia, žádná AI, všechno rukama, nohama a játrama.

Demo bude na Steam Next Festu v únoru, dabing českej i anglickej, pojedete to i na Macu… 

Odkaz na Steam je v komentáři, a ten wishlist, jsme tam už měli mít 4 minuty vy magoři…

Všímám si, že v kontextu protestů ve Francii a Itálii se tu objevuje relativně vysoké množství postů a komentářů, které vyzývají k násilným protestům i u nás nebo omlouvají násilné protesty, jako správnou resp. jedinou cestu k opravdové změně.

Nikdy v historii rCzech si nevzpomínám, že by tu někdo takový byl, ale teď je těch postů a komentářů, co to různým způsobem omlouvají a dokonce velebí násilnosti a rabování jako "způsob odporu" víc než zdrávo.

Co to jako má bejt?

Jsem človek, který rád ví od všeho kousek a mám pocit, že nikdy nebudu vědět dost.

Vykopávám: Vynálezce mikrovlnné trouby na svůj objev přišel náhodou. Percy Spencer testoval magnetrony když si všiml, že se mu v kapse kvůli vlnám rozpustila tyčinka.

Tak jsem klukovi asi způsobil doživotní trauma a panictví.

Dneska ráno jedu zase svoji klasickou linku. Včera jsem si říkal, že tomu mladýmu eště dám šanci. Třeba dneska konečně tu slečnu osloví a já budu moct v klidu jezdit dál. Asi jsem byl trochu naivní.

Nastoupí náš Romeo. Tentokrát Sauvage, Skyrim mikina a cargo kalhoty, ve kterých by se dal odvézt menší nákup z Lidlu. Hned mi bylo jasný, že se dneska něco chystá. Borec si ale nepohlídal kalhoty - ta hnědá skvrna zezadu mu určitě nepomůže. Postaví se zase vedle té samé holky, co včera, a začne se k ní nenápadně přibližovat. Teda, nenápadně asi jako když se k vám v lese blíží divočák.

V zrcátku sleduju, jak se na ni usmívá. Ona se na něj otočí a něco mu říká. Říkám si, výborně, konečně spolu komunikují. Jenže pak vidím, jak mu ukazuje na kalhoty a gestikuluje směrem k lidem za ním. Podle jejich výrazů je jasné, že si skvrny všimli úplně všichni. Její doprovod k tomu ještě něco prohodí a ukáže na něj s takovými tím výrazem škodolibosti. V tu chvíli jsem věděl, že je zle. Kluk se začal tvářit, jako kdyby mu někdo právě oznámil, že GTA6 se nakonec ruší.

Pak přijde zatáčka. Chtěl jsem ji tentokrát vzít normálně, ale měli jsme zpoždění, tak jsem to valil. Autobus se trochu zhoupnul a Romeo ztratil rovnováhu. Rozplácnul se na zemi přímo přede všema. Jeden cestující mu šel pomoct, ale kluk ho odstrčil a vypadal, že se každou chvíli rozbrečí.

Zastavím na další zastávce a on vyletí ven. Přes zrcátko ještě vidím, jak si utírá oči a někam píše na mobilu. Ostatní cestující jen koukají a pak se zase vrátí ke svým telefonům. Klasické ráno v Praze.

Celou cestu do konečné jsem přemýšlel, jestli jsem to neměl vzít pomaleji. Na druhou stranu, jestli se někdo sesype kvůli tomu, že ho holka požádá o trochu místa a dostane pár odsuzujících pohledů, tak asi nebude problém jen v mojí jízdě.

Zítra jedu zase. Jestli ho uvidím nastupovat, radši snad pojedu jinudy, ať se té proklaté zatáčce vyhneme. Nerad bych měl na svědomí dalšího člověka, který si kvůli mně bude muset vzít sick day.
A hlavně doufám, že si zítra nedá znovu ten parfém. Dejchat to pak celou směnu je fakt voser.

Že v manželství po 22 letech bude taková vzduchoprázdná nuda. Doma sice uvařeno a ja to jdu jen snist, všechno klidně, žádné výkyvy.. ale já su taková nešťastná, že už žádná jiskra nikde nepřeskočí. Navíc..mam to za sebou. Jiskra byla, ale nevedlo to nikam. Když člověku záleží na rodině, zůstane. A tak se ptám?? Starších..nad 50 let. Mam to teď všechno vydržet a pak přijde ta odměna? V pozdějším věku ??? Bude vše krásné? Budu ráda za svůj život.. za stabilitu? Za to že jsem to nevzdala?

/Žena, 45 let, vdaná, 2 děti/

Tak jsem na sebe ráno nastříkal sauvage, vzal si nejlepší cargo kalhoty a mikinu skyrim. Cítil jsem se svěží a suveréní. Dneska ji konečně oslovím, určitě k tomu přispělo, že jsem si včera večer dodával kuráž před zrcadlem. Nálada se mi trochu pokazila, když jsem ji uviděl, jak nastupuje zase s tim samým týpkem jako včera. Přiblížil jsem se k ní, až jsem se na ní trochu lepil. Byl jsem zvědavej, jestli se bude cítit komfortně. Na týpka jsem se tvářil přísně a dominantně. Chvilku jedeme a vše jde zatím dobře. Začíná se otáčet na mě. Začnu se usmívat. Vypadá krásně. Jošino. Růžové okvětní lístky vlají ve větru. V tom mě její slova zasáhnou jako blesk: Pane, mohl byste se trochu posunout? Nevím, co mám říct. Jsem paralyzován. V tom ten blbeček, co se za ní furt tahá řekne: Neslyšel jsi, strejdo? Popadne mě obrovský vztek. Dělá si ze mě ten zmrd prdel?? V tu chvíli veme řidič ostře zatáčku, ale jsem tak vykolejenej, že se blbě držim. Rozmáznu se na zemi. Nemůže to už bejt horší. Nějakej chlap se mi snaží pomoc vstát, ale odstrčím ho. Začínám brečet, je mi nepříjemně. Autobus dorazí na zastávku a já vyběhnu a pláču jak malý dítě. Samozřejmě se mě nikdo neptá, co mi je, protože jsem chlap. Všichni jen vyjeveně čučí a prochází kolem. Píšu šéfovi, že mi je blbě a do práce dnes nedorazim. Co ty ženský vlastně chtěj? Je to protože nemam miliony na účtě??? Člověk dělá 40 kliků denně a chodí do gymu, aby nějak vypadal a lidi si z něj akorát dělaj prdel!!! Nerozumim tomuhle světu, je to zlý místo.

Myslím tím to, když třeba stojíte u přechodu, řidič na vás mávne, že můžete jít, tak mávnete zpátky. Aktuálně studuju na vysoké v Praze a přijde mi, že se to tu moc nedělá. Samozřejmě je jasné, že nebudu děkovat, když někdo stojí na semaforu na červenou, ale třeba u zastávek tramvaje jsou někdy jen ty místa pro přecházení, a tam bych to poděkování očekával.

Nedávno tady byl trefný komentář, že dřív tak 10 - 15 let zpět, bylo investování označované riziková činnost kam máte dát jenom tolik peněz, kolik můžete ztratit. Dnes jste skoro "divní" pokud pravidelně neinvestujete a nemáte svoje investiční portfolio. Riziková činnost to může být pořád.

Všímáte si dalších věcí / činností ve vašich bublinách, které dřív skoro nikdo nedělal a dneska jsou normální? Vykopnu třeba užívání kreatinu / proteinů.

Můžete mi vysvětlit, co sakra děláte za práci, že pro mě nejzajímavější přispěvky, ke kterým mám co říct, tak se objevují dopoledne, kdy makám a večer pak jen "Drahý bydlení post", za hodinu "Gender war post" a za hodinu "Jak jste se dnes vysrali post".

Mezinárodní právo, ke kterému se oprávněně odvoláváme na ochranu Ukrajiny, je totéž mezinárodní právo, které platí v Gaze a na Západním břehu Jordánu,“ řekla poslankyně a spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská na úvod semináře s názvem Izrael a Palestina: mezinárodní právo, odpovědnost EU a role České republiky. Akci, kterou v Poslanecké sněmovně navštívilo zhruba dvě stě hostů, uspořádala společně se svou zelenou poslaneckou kolegyní Irenou Ferčíkovou Konečnou.

Ruská velvyslankyně v České republice Anna Ponomarjovová prohlásila, že by do Česka chtěla dostat ruské vojenské experty pro vysvětlení kroků Moskvy ve válce proti Ukrajině. Řekla to minulý týden na setkání v pražském sídle KSČM v ulici Politických vězňů, kde reagovala na dotaz podporovatele Ruska, proč Moskva dříve nebombardovala mosty v Kyjevě a v dalších ukrajinských městech, aby přerušila spojení mezi oběma břehy Dněpru.

„Proč po 4,5 letech konečně začalo Rusko bombardovat mosty. Každá válka je především o komunikacích,“ zeptal se jeden z postarších Čechů, kteří na začátku svého vystoupení nadnesl, že by sem ruská ambasáda mohla pozvat někoho z Ruska, kde jsou podle něj „kvanta vojenských odborníků“, kteří dokáží věci „srozumitelně vysvětlit“.

„No, teď vidím, že skutečně bychom sem měli na nějakou akci dostat ty naše vojenské experty pro vysvětlení tak specifických věcí,“ řekla velvyslankyně a pak vysvětlila, proč tomu tak podle ní nebylo dříve.

„K tomu bych řekla jedinou věc, kterou říká od samého začátku náš prezident pan Vladimir Putin, že Rusko vlastně nikdy nemělo za úkol a neválčí s ukrajinským lidem. Tím se vlastně vysvětluje velice specifický charakter této války, řekněme, ano, tímto se vysvětluje i ten její název, který byl od samého začátku zvolený, že to není válka, je to speciální vojenská operace. Na Ukrajině Rusko od samého začátku postupovalo velice opatrně s přihlédnutím k obyvatelům této země,“ prohlásila ruská velvyslankyně v rozporu s realitou.

Zdravím,

je tomu 24 hodin, kdy jsem přestal kouřit, co mě čeká v dalších dnech? Čekal jsem, že to bude jako ve filmech nebo seriálech, že se budu klepat jak drahý pes, budu neskutečně podrážděný, nervózní, ale jsem celkem v klidu, řekl bych. Je torim, že jsem ještě nebyl tak závislý? Kouřím asi šest let, tak poslední dva roky to byla buď elektronka, hlava denně (10ml, kouřil jsem 20mg liquid) nebo půl krabky.

Ahoj. Jsem M26 a docela by mě zajímal váš upřímný názor na můj způsob života, jelikož o něm poslední dobou dost přemýšlím a nemám se úplně komu s tím svěřit.

Jde o to, že mi zkrátka připadá, že je můj život vlastně nudný a úplně se v něm nic neděje. Mám svou stálou rutinu a každý den je prakticky stejný. Ještě studuju vysokou a do toho mám i nějakou tu brigádu, ale prakticky to mám každý den jenom na pár hodin, jelikož už nemám tolik předmětů. To je můj dopolední program a odpoledne mám celé volné a víkendy úplně, takže mám vlastně dost volného času každý den pro sebe.

Jenže když přijdu domů ze školy tak nemám co dělat. Nemám žádné koníčky, kterýma bych ten čas vyplnil, takže to většinou dopadne tak, že jsem celý den na mobilu a scrolluju instagram nebo hraju hry. Jsem celkem introvert, takže mi to zase tolik nevadí, ale občas bych i já někam zašel, ale nemám s kým. Mám jenom 2 kamarády, kteří jsou fakt super, ale ani jeden nežije v mém městě, takže jen tak se domluvit na něčem je složitější, jelikož mají taky svoje povinnosti (práce), takže si spíše píšeme online a ani se tolik nevídáme.

Nebudu lhát, občas mi ten kontakt s někým fakt chybí, ale v průběhu času jsem si nějak zvykl na ten svůj klid. Kdybych nebydlel s rodiči, tak za den skoro nepromluvím, protože by nebylo s kým.Vztah zatím tak ynemám a i když se snažím si někoho najít, zatím se mi to nepovedlo.

Co si pamatuju, byl jsem vždycky takový. Nikdy jsem neměl spoustu kamarádů a vždy jsem byl takový tichý a slušný kluk, jak jsem častokrát slýchával. Přijde mi, že v životě nemám skoro žádné větší zážitky. Nikdy jsem nebyl v klubu nebo baru, ani skoro neznám žádné skupinové akce, kdy něco podniknete s partou kamarádů, protože já nikdy v žádné partě nebyl. Nikdy mě to vlastně nevadilo a nějak jsem to neřešil, ale časem jsem si začal uvědomovat, že takhle úplně mojí vrstevníci nežijí a že budu já ten "divný" co je pořád doma a vlastně nic nedělá a s nikým se nebaví. Není to tak, že bych se nějak záměrně snažil izolovat od ostatních lidí, ale tak nějak jsem tím životem prostě proplouval a nikdy si mě nikdo moc nevšímal a díky tomu že jsem introvert, tak já jsem ten první krok k tomu se s někým začít bavit prostě neudělal. Zatím jsem v životě asi nepotkal nikoho, kdo by to měl dost podobně jako já.

Momentálně nemám úplně pro co se v životě nadchnout, žádný cíl kterého bych chtěl dosáhnout, prostě mi přijde že jenom tak existuju a poslední dobou přemýšlím o svém životě víc a víc a fakt by mě zajímal váš pohled na věc, jestli se tady najde taky někdo s kým toto bude souznít, byť jen trochu, nebo jsem v tomhle úplně sám a je opravdu potřeba, abych se nad sebou zamyslel a začal věci měnit. Budu rád za vaše názory. Díky pokud jste to dočetli až sem a mějte se hezky.

Ahoj, já jsem ten lístek co zavál do autobusu když řidič prudce zatočil... Ne fakt... No nic

Už jsem na reditu nějakou tu dobu a trochu vidím co se tu děje. A dochází nám tu k nějakému nešvaru, lidé se nepotkávají.

S tím cílem jsem si před nějakým časem založil čajovnu v Praze u nádraží Libeň (miska s listím), aby jsem vytvořil prostor kde se lidé můžou potkávat i bez alkoholu a bez dýmek. Zároveň jsem se před nějakými roky účastnil akce, která vznikla na reditu s podporou @kurzgesagt, kde jsme se sešli s náhodnými lidmi u piva (asi 15 se nás sešlo, mám pocit).

Tak bych chtěl navázat na to i po letech a pozvat lidí kteří se chtějí potkat s jinými do klidného prostředí čajovny a to každou středu, kdy bude na to vyhraněný stůl a lidé můžou přijít a odejít kdy se jim bude chtít a pokud váháš zda někdo další přijde, tak tam budu minimálně já, který si rád popovídá s novými lidmi.

https://www.miskaslistim.cz/events/setkavaci-stredy/

Čajovna je bez dýmek a bez alkoholu.

Pokud nemáte rádi čaj tak děláme i kakao a horkou čokoládu.

Děkuji za přečtení

Edit: krom povídání se můžete těšit na lehkou deskovku 6 bere, kterou rád naučím a která pěkně plyne.

Proč máme v ČR u silnic 2+1 tak nesmyslný systém, že končí pomalejší pruh a musí se dávat přednost autům v tom rychlejším? Všude v Evropě, kde jsem byl, to mají přesně naopak. Logicky je přece bezpečnější, aby při spojování pruhů zpomalilo rychlejší auto na 90 km/h, než aby to pomalejší muselo brzdit až na nulu. Už jsem zažil několik nebezpečných situací, kdy mě auta v rychlejším pruhu nechtěla pustit. Je tu nějaký dopravní inženýr, který by mi toto řešení vysvětlil?

EDIT: Přidal jsem obrázek pro lepší představu o tom, co jsem měl na mysli.

Processing img ty0calc3wnwh1...

Osobně mám dvě:

1) Když jsem měl svoje poprvé s prostitutkou a neudělal jsem se.

2) Když jsem usnul vedle neteře a měl jsem mokrý sen.

Jaké máte vy?

Jsme slavní jooo

Lidi, já mám nepříjemnou etapu života, kdy asi polezu brzo na nervy sama sobě. Co se daří: mám super vztah, nově hypo na vlastní bydlení a tím se mi splnil sen. Co je na prd: je mi 33, nebaví mě moje práce, dva roky se snažím naučit něco novýho, celkem úspěšně dělám marketing jednomu našemu projektu. Ale nepodařilo se mi najít práci, která by mi byla sympatická a byla za slušný peníze. A ta současná mě už fakt vysírá.

Byla jsem na pár pohovorech, zpočátku jsem aspoň zažila úspěch typu, že jsem se dostala do finále v hodně sympatický firmě, bylo to celý úžasně transparentní a přesně jsem věděla, proč si nevybrali mě - byla jsem v začátcích novýho oboru. Ale teď prostě jeden velkej zmar, a to mám paradoxně víc zkušeností. Asi mi ani nepomáhá, že jsem ve věku, kdy bych měla mít děti. Který ale asi ani nechci, protože na to prostě nemáme. A celkově si najednou připadám strašně stará.

A celý to ústí v to, že se mi EXTRÉMNĚ NIC NECHCE. Prostě nic. Ještě půl roku zpět jsem byla celkem nadšená do samovzdělávání, investovala do toho, dávala maximum do zmíněného projektu, snažila se žít nějak zdravě... A teď mám pocit, jako bych se totálně změnila a že už se to nikdy nevrátí. Baví mě bejt doma, zatopit si v kamnech, jít na houby, koukat do blba... Dneska už nemám chuť ani na tu čokoládu. A hlavně už absolutně vůbec nevěřím tomu, že se někde uchytím.

Přítel tohle všechno ví a podle něj je načase, abych se zasoustředila na svůj život. A věci ohledně baráku že odložíme. (Tím, jak jsme mermomocí šetřili na hypo, tak jsem se bála udělat nějaký radikální krok a vše dělala při práci a jistotě příjmu.) Jenže ty kráso, já si nedokážu představit, že přijdu o tu jistotu peněz. Podle mě nejsme a nikdy nebudeme v situaci, že bychom to někde nepocítili. Oba vyděláváme cca průměr a nemáme žádnou pomoc od rodičů nebo tak ani s možností půjčky, kdyby se náhodou něco pokazilo.

Úplně cejtim, jak je se mnou něco špatně a jak jsem marná. Možná bych měla vyhledat psychologa, jenže to jsou zase hrozný peníze navíc 😑 Kdyby měl někdo něco podobnýho za sebou, ráda si přečtu vaše příběhy.